«

»

Nemoc AIDS se vyskuje i na Vysočině

Když Jana Koryntová začínala na Vysočině s prevencí HIV/AIDS a absolvovala první besedy s HIV pozitivním člověkem, Milan Hlavatý, ředitel pražského Domu světla a tajemník České společnosti AIDS pomoc, ji varoval. „Lidé se té problematiky budou bát,“ vzpomíná Hlavatý na svá slova.

HIV pozitivní člověk během přenášky nesměl nikomu podat ruku

Koryntová to pak pocítila na vlastní kůži, když se rodiče báli posílat své potomky do stejné školky, kterou navštěvovaly její zdravé děti. Podobných situací bylo víc. Když přijel HIV pozitivní člověk do jedné školy přednášet, nesměl nikomu podat ruku a od dětí se musel držet na pět metrů.

„Co už mě nenechalo vůbec klidným, když z kraje Vysočina zaznělo, že je bez jakéhokoli záchytu, že nemá člověka HIV pozitivního. Přitom podle statistiky Státního zdravotního ústavu vykazovala tehdy Vysočina šest HIV pozitivních lidí. V ročence stálo, že z toho už dva na AIDS zemřeli. Je strašně nebezpečné mluvit o tom, že kraj nemá výskyt HIV. Uvádí to celou společnost v omyl,“ vysvětlil Hlavatý, proč před časem konstatoval, že v kraji Vysočina selhala prevence.

To samozřejmě vyvolalo rozruch, věc se řešila až v národní komisi boje proti AIDS. I dnes ale Hlavatý míní, že hygienické stanice, respektive zdravotní ústavy, by měly pro prevenci činit více. A to platí pro celou republiku. „Stačí zajít na ulici. Dozvíte se, co lidé vědí,“ říká Hlavatý. „Mně vadí, když mi pětačtyřicetiletý člověk řekne, že se ho to netýká. Je to blbost,“ tvrdí tajemník.

Ředitel třebíčské základní školy na Václavském náměstí Pavel Kessner míní, že děti jsou o viru HIV i nemoci AIDS náležitě informovány. „Baví se o tom v hodinách biologie, občanky či rodinné výchovy. Dělali jsme několik projektů v rámci prevence sociálně patologických jevů. Několikrát do roka zveme na přednášky i odborníky,“ řekl.

„My se k tomu vracíme hned v prvém ročníku v občanské nauce a základech přírodních věd,“ říká učitel Střední integrované školy v Ledči nad Sázavou František Nápravník. I u starších dětí je ale znát deficit. Když se Spektrum Vysočina nedávno ptalo 186 středoškoláků, kde se dělají testy na HIV, studenti moc nevěděli. 108 by však intuitivně kontaktovalo nemocnici, další by si šli pro radu do K-center. „Testy? Nevím, kde by mi je udělali. Snad v nemocnici?“ tipuje sedmnáctiletý Lukáš z Ledče.

Podle Koryntové by měly mít školy lépe zásobené knihovničky aktuálními brožurami o HIV/AIDS. „Pak není problém to nastudovat a děti informovat. Děti vědí, jak se můžou nakazit, primárně si to spojují s pohlavním stykem. Ale už třeba nevědí, jak se nakazit nemůžou a kam lze jít na testy,“ říká Jana Koryntová.

Pochvaluje si naopak vstřícnost kantorů k besedám. Více materiálu by mělo ležet i v čekárnách lékařů, hlavně gynekologů. Markéta Vaňková, asistentka oddělení epidemiologie Krajské hygienické stanice v Jihlavě, míní, že informovanost mezi dětmi a mladými by zas nejhorší být nemusela. „Běží program výchovy prevence HIV/AIDS, zapojeny jsou základní i střední školy. Zdravotní ústav školí takzvané peers, kteří pak na školách pomáhají s prevencí,“ dodala Vaňková. „Navíc každoročně vychází Deník školáka, publikace, jež se věnuje zdravému životnímu stylu. I tam se píše o HIV/AIDS,“ dodává vedoucí oddělení epidemiologie Alena Dvořáková.

Podle Hlavatého ale bývají problémy s nedůsledností testování na protilátky HIV. „Kde je test jen o odběru krve, tam je to velké selhání. Než se totiž píchne, je třeba do puntíku splnit předtestové poradenství. Především zjistit, kdy došlo k poslednímu rizikovému chování. Ať už sex bez kondomu nebo injekční stříkačka u narkomana. Znát tu dobu je nutné,“ říká Hlavatý. „Je nesmysl, pokud někdo v neděli zhřeší a v pondělí si nechá vzít krev. Pokud se člověk nechoval předtím rizikově, dopadne samozřejmě dobře. Výsledek je ale zkreslený, doba jednoho večera není dostatečná na to, aby se vytvořily protilátky nebo antigen, který test zachytí. Tělo potřebuje aspoň dva měsíce,“ vysvětluje Hlavatý.

Pokud si chce člověk udělat test, musí s odběrem krve každopádně počítat. Nejlépe je vyhledat zdravotní ústavy v jednotlivých okresních městech, zavítat může i do Prahy do Domu světla. Krevní testy lze udělat anonymně, v tom případě by nikdo neměl chtít ani rodné číslo. I na Vysočině jsou bezplatné. Testování ze slin dělají například K-centra, je ale jen orientační.

Test na HIV protilátky se taky dělá u drogově závislých při příjmu do psychiatrické léčebny, státem hrazený odběr mají těhotné ženy v rámci preventivní prohlídky. Další se dělají na transfuzních stanicích, ale to je placená služba,“ říká Vaňková. „Pokud žádáte vyšetření na HIV, odebere se krev a výsledek dostanete proti pokladnímu bloku,“ sdělila například lékařka transfuzního oddělení novoměstské nemocnice Olga Pollaková. Test v novoměstské nemocnici dělá oddělení mikrobiologie.

Odborníci se shodují, že HIV je stále společenským tabu. „Když se postavím na náves a řeknu, že mám žloutenku, budou mě lidi litovat. Když řeknu, že mám HIV, jsem ztracená. Přitom tou žloutenkou se lze nakazit daleko víc a snáz,“ tvrdí Koryntová. „Pokud někdo považuje 669 HIV pozitivních za směšné číslo na deset milionů obyvatel, je mi pak líto celé společnosti. To je počet diagnostikovaných, ale ve skutečnosti mluvíme o desetinásobku. A sedm tisíc lidí na deset milionů obyvatel už je přece dost,“ varuje Hlavatý. „To je burcující a zatím na to nikdo neslyší. Blíží se doba, kdy každý z nás bude mít ve svém okolí HIV pozitivního. Na to se musí národ připravit, ale to je otázka generací,“ dodává.

Permanent link to this article: https://www.hrackydopostele.cz/nemoc-aids-se-vyskuje-i-na-vysocine/

Napsat komentář