Způsobů, jak se chránit před těhotenstvím je bezpočet

Nechtěnému otěhotnění se může žena bránit několika způsoby. Jaký typ antikoncepce je nejlepší?

Způsobů, jak se chránit před těhotenstvím je bezpočet

V mužských varlatech vzniká každou vteřinu okolo 1000 spermií. Z tohoto počtu se jich jednou ejakulací dostane do ženských pohlavních orgánů zhruba 300 milionů. Představa, že by z každé této spermie měl vzniknout nový jedinec, je doslova zdrcující. Tento fakt však zcela jasně vysvětluje, proč se odedávna lidé snažili plodivosti jakýmkoli způsobem zabránit.
Nechtěná početí se lidé snažili omezit již nejméně od starověku. Opomeneme nejstarší a nejprostší antikoncepční metodu, kterou byla přerušovaná soulož. Metody byly různého charakteru a věřím, že si řada z nás oddychne, že se dnes tyto způsoby již nepraktikují. Pro zajímavost: v Egyptě kolem roku 1850 před naším letopočtem si ženy zaváděly do pochvy před souloží pastu z krokodýlího trusu. Mezi další možnosti patřily například volská žluč, sloní trus či stromová kůra. I když se to může zdát nepochopitelné a nepříjemné, měly všechny tyto metody v podstatě racionální vysvětlení. V řadě z těchto popsaných substancí mohou být obsaženy látky, které usmrcují spermie.

Historie moderní antikoncepce se však skutečně začíná popisovat až od roku 1921. Tehdy rakouský lékař dr. Haberlandt zjistil, že výtažky ze zvířecích vaječníků dokážou zablokovat uvolnění ženských zárodečných buněk. Je to naprosto logické, jelikož vaječníky obsahují hormony estrogen a progesteron. Stejně je tomu tak i u současných antikoncepčních pilulek. Tehdy však nebylo tak snadné antikoncepci aplikovat jako dnes. Výtažky z vaječníků se totiž musely podávat injekčně a byly dost drahé. (Na výrobu jedné dávky pro 1 uživatelku na 1 měsíc bylo zapotřebí vaječníků z 80 tisíc prasnic.)

Naprostým převratem byla v r. 1951 umělá syntéza ženského hormonu progesteronu. O tento vynález se zasloužil americký chemik Russel Marker, který ke svému pokusu využil výtažku z jisté mexické rostliny. V r. 1960 americký úřad pro potraviny a léčiva schválil výrobu prvního antikoncepčního přípravku. Byl nazván Enavid-10. Doba značně pokročila a z dnešního pohledu tento výrobek obsahoval značné množství hormonů. Pro zajímavost – dávka estrogenu v jedné tabletě postačí současné ženě na pět a gestagenu dokonce na dvacet dní.

I dnes se můžeme setkat s obavami a nedůvěrou v souvislosti s antikoncepčními metodami. Ať už se jedná o strach z možného poškození zdraví nebo např. z důvodů morálních a náboženských. Každodenní polykání nějakých tablet mohou někteří z nás naprosto logicky vidět jako něco nepřirozeného. Obzvláště jde-li o průmyslově vyráběné chemikálie. Na následujících řádcích však zjistíme, že opak je pravdou.

V dávných dobách ženy pohlavně dospívaly relativně pozdě. Bylo to díky nedostatku potravin, jelikož počátek menstruace souvisí s energetickou bilancí. Krátce poté otěhotněly. Po porodu kojily minimálně do tří let, protože jiné mléko nebylo. Když se pak po odstavení potomka objevila opět menstruace, byly zanedlouho opět v jiném stavu.

Tímto způsobem to šlo až do doby, kdy žena dosáhla přechodu. To ovšem za předpokladu, že se tohoto stavu dožila. Menstruace tedy byla pro tamější ženu, na rozdíl od současné, jevem zcela ojedinělým a takřka neobvyklým. Hranice příchodu první menstruace se u současné ženy posunula až ke 13. roku věku. První těhotenství přichází v průměru okolo 25. roku. Jen málokterá žena kojí déle než 6 měsíců. Pokud jsou v rodině tři děti, je to již úctyhodný počet. Takže do přechodu zbývají moderní ženě už jen samé menstruace. Znamená to, že zhruba 400krát za život vznikne v jejím vaječníku tzv. folikul, následně praskne, přetvoří se ve žluté tělísko a nakonec zanikne. Stejně tak 400krát dojde k odumření a opětovnému nárůstu děložní sliznice.

Je jasné, že se jedná o značné změny v těle ženy. Dá se tedy s jistotou říci, že k něčemu podobnému ženské pohlavní orgány rozhodně nejsou uzpůsobeny a už vůbec jim to nedělá dobře. Proto se u moderních žen v tak hojném množství setkáváme s rakovinou dělohy či vaječníků. S tím jdou ruku v ruce i jiné komplikace, jako například výskyt děložních myomů, endometriózy nebo jiných menstruačních problémů. Tyto nemoci se prakticky u primitivních národů nevyskytovaly. A důvod? Ženy tehdy byly skoro pořád v jiném stavu!

Jestliže si moderní žena nehodlá pořídit osmičlenou rodinu, měla by rozhodně sáhnout po hormonální antikoncepci. Ta totiž vytváří v organismu stav, který se podobá těhotenství z hlediska funkčnosti pohlavních orgánů. Vaječníky jsou utlumeny a buňky děložní sliznice se množí mnohem méně než při normálním cyklu. Současné antikoncepční tablety navíc chrání ženu před výše uvedenými chorobami, a to zejména proti výskytu zhoubných nádorů. Jestliže berete alespoň jeden rok hormonální antikoncepci, je riziko výskytu rakoviny sníženo o polovinu. Samozřejmě platí, že čím déle pilulky užíváte, tím nižší riziko je.

Je nutné vědět, že ochranný účinek přetrvává ještě zhruba dvacet let po skončení užívání. Antikoncepce však může zabránit i dalším problémům než je otěhotnění nebo výše uvedené choroby. Některé druhy pilulek pomáhají zlepšit stav pokožky, např. při výskytu akné. Díky těmto účinkům je po dohodě s lékařem často užívají i děvčata, která ještě neměla pohlavní styk. Při pravidelném užívání se také snižuje riziko zánětů genitálií. Vysvětlení je jednoduché. V plodných dnech zůstává děložní hrdlo pootevřené. Je to z důvodu snadného průchodu spermií do dělohy. Když se dovnitř dostanou spermie, proč by se tedy na totéž místo nemohly dostat i bakterie? Užívání hormonálních pilulek, jak bylo již řečeno, vyvolává stav podobný těhotenství. Tehdy je děložní hrdlo uzavřené neprostupnou hlenovou zátkou.

Důvodů pro užívání hormonální antikoncepce tedy není zrovna málo. Je však paradoxní, že žena, která tuto antikoncepci neužívá, riskuje, že nechtěně otěhotní, a to v přesvědčení, že žije naprosto přirozeně. Bohužel nový životní styl v současné době nás nutí přehodnocovat na první pohled zřejmá tvrzení.